sobota 3. března 2012

Realista a idealista, nejlepší přátelé

Holmesiády.
Watson nádherně vypráví, případy jsou zajímavé. Ale stejně to není to hlavní, co mě u těchto knih už léta drží. Největším magnetem je pro mne vztah Holmese a jeho věrného kronikáře.

Watson sám sebe hodně často podceňuje a považuje se za méně podstatného. Ale kdo by se necítil tak trochu méněcenný vedle tak inteligentního člověka? Z čistě objektivního pohledu je ale John naprosto nepostradatelný. Kde by bez něj skončil Holmes?
On a jeho méně chvályhodné zvyky (čti kokain), by ho určitě zničily. On a jeho mozek, který se děsí ustrnutí by ho možná svedl na špatnou cestu. Určitě.

Jaký je totiž rozdíl mezi Moriartym a Holmesem?
Oba jsou nadmíru inteligentní.
Oba musí myslet, jinak je to ničí.
Oba si rádi hrají.
Oba mají rádi výzvy.
Rozdíl mezi Holmesem a Moriartym je jediný, samotný Watson.
To on je rozdíl mezi dobrou a špatnou stranou.

Ale Watson mnoha lidem připadá jako využívaná chudinka a on sám je někdy znechucený Holmesovým přístupem.
 Skoro by čtenáři mohlo připadat, že je Holmes jen dobře fungující stroj. Kdo čte do hloubky tak pochopí, že Holmes je spíš jen špatně fungující člověk. Citový. Možná více než kdo jiný. Ztracený v sobě i ve světě. A proto je jeho idealistický kronikář ten nejlepší společník. Chrání ho před okolím, před sebou a ještě se tváří, že nic z toho nedělá.

Spolubydlící, kolega a hlavně přítel.....doktor John Watson.


Abych dokázala, že Holmes opravdu není jen ten nehybný bezcitný pán s deerstalkerem na hlavě, tak vám zkopíruju kus Kánonu, konkrétně povídka Tři Garridebové ( Zde můžete stáhnout všechny knihy )

„Neublížil vám, Watsone? Řekněte proboha, že vám neublížil!“
Stálo to za zranění - bylo by to stálo za četná zranění - že jsem poznal,
jak hluboké a vřelé city se tají za tou chladnou maskou. Jasné, neúhybné oči
se na okamžik zamžily, pevné rty se chvěly. Poprvé a jedinkrát jsem viděl,
že Holmes má nejen skvělý mozek, ale i horoucí srdce. Celá ta léta, kdy
jsem mu pokorně a jednoznačné sloužil, pro mne vyvrcholila v tomto
okamžiku.

...
Jeho (Holmesův) obličej ztvrdl jako křemen, když pohlédl na našeho
zajatce, který se ještě celý omámený zvedal. „Měl jste štěstí, přisámbůh!
Kdybyste byl Watsona zabil, nevyšel byste z této místnosti živ.


Tento úryvek je jeden z mých nejoblíbenějších.


 (v gifech ten nejlepší Holmes všech dob - Jeremy Brett, Watson- David Burke)

1 komentář:

  1. Plně souhlasím.
    Mám sice ráda všechny ty nesmysly a výmysly, které se od nového britského Sherlocka zaplavily Tumblr a vůbec všechno (i když někdy je hranice překročena a je mi za fandom docela trapně) ale ten původní, originální a čistý vztah mezi Holmesem a Watsonem je dechberoucí dokonalost. Jako Sam a Frodo. <3

    OdpovědětVymazat