sobota 21. dubna 2012

Píšeme "Z" , protože je to změna stavu

Svět se asi zbláznil.
Nebo jsem se zbláznila já, což je prý matematicky pravděpodobnější.

Nikdy jsem nechtěla mít více dírek v uchu. Nejen, že bych potřebovala více než aktuálních milion naušnic, ale taky bych se bála, že mi v uchu něco propíchnou. Znám lidi, kteří mají ucho jako cedník, dělali si to sami a nic, ale stejně by mi to nedalo. Jsem smolař, obzvlášť v poslední době :D.

Nikdy jsem nechtla mít piercing. Vlastně neexistuje část těla, kde bych si ho na sobě dokázala představit, natož ho chtěla mít.

Nikdy jsem nechtěla mít tetování. Mít něco napořád. Necítila jsem se dostatečně zralá na to, abych udělala takové životní rozhodnutí. Ale pořád jsem před sebou měla svou potetovanou mamku jako pokušení. Neměla jsem ale téma ani nápad, takže tetování šlo k ledu.
Nastalo globální oteplování a já mám konečně něco, co by se mi strašně líbilo. Už jsem začala opravdu uvažovat o tom, že bych to udělala. Jsem člověk praktický, takže to musí být na místě, kde to mohu vždy schovat. Budu jednou solidní pracující člověk, kterého by za viditelná tetování jistě buzerovali.
Vybrala jsem si pravé zápěstí, protože by to případně skryly šikoré hodinky. A o čem mluvím?
Krajkový náramek, velice jemný, jen pár centimetrů široký.
(Bohužel jsem nenašla správný obrázek na internetu, takže musí zapracovat vaše představivost)
Líbil by se mi v hnědé, ale černá je prý spolehlivější.
Barva je teď to poslední, co musím vyřešit.
Myslím, že bych tam se svou tenkou průhlednou kůží asi chcípla bolestí.


Asi si dneska koupím ve městě centropen a udělám si tetování pro poseroutky :D

1 komentář:

  1. Předloktí mám tetované, na obou rukou, tak jak to popisuješ, krásně mi to zakryje náramek nebo hodinky... a co se bolestí týče, jde sice o práh bolesti, ale přežít se to dá, i když je pravda, že kůže je tam jemnější a jsou místa, kde to rozhodně bolí méně...( např, záda, dekolt, krk atd a to vím z vlastní zkušenosti..)

    OdpovědětVymazat