čtvrtek 24. května 2012

Značková posedlost

Občas si říkám,zda někteří lidé přemýšlejí nad výchovou svého dítěte. Pokud potkám na ulici holku, která chodí sotva na druhý stupeň a je od hlavy až k patě pokryta nápadnými značkami, tak jsem si jistá, že někdo ztratil rozum.

Pokud na to má, ať to ukáže
Ano, jistě, samozřejmě. Pokud má slečna zazobané rodiče, tak by měla přeci všem ukázat, že má nejlepší mobil v širokém okolí, aby ji mohl první pobuda okrást a rodiče jí mohli koupit ještě parádnější stroj. Měla by na sobě mít značky, aby šlo vidět, že to oblečení stálo polovinu výplaty těžce pracujícího člověka. A budit tím všeobecnou závist.

U mě je to spíš lítost. Slečna vypadá povětšinou jak od kolotočů a "tři pruhy" na tričku a hvězdička na botě to nezachrání.
Otázka zní proč?
Vždyť jde hezky obléct i z "normálních" kousků, které na sobě nemají velké DC a nemají trapně nadhodnocenou cenu.

Je to kvalita
Někdy ano. Uznávám, že sama mám dost značkovou bundu na snowboard (ano, představte si mě na prkně! :D) a myslím si, že to jde opravdu poznat - čtěte "ať sebou mydlíte o zem jak chcete, stejně nikdy nepromokne". Ovšem značková tílečka, které mají vepředu jen nápis a jinak jsou "Made in China" jako všechno, to opravdu žádnou kvalitu nezaručuje.

Když mám, tak dám
Podle toho se řídit a jsou všude kolem rozmazlenci a nesamostatní lidé. Dítě by se mělo co nejdřív naučit znát hodnotu peněz. Vždycky tu totiž nebude papá s naducanou peněženkou, jednou se o sebe bude muset postarat samo. Opravdu se jinak utrácí, když to jde z cizího a jinak pokud to jde z vlastního, těžce vydělaného.
.Je fajn to zjistit v 15ti (či dřív) po první brigádě. Dotyčný rozmazlený fracek to zjistí nejdříve ve dvaceti, až odejde od rodičů.
Bůh mu pomáhej...do života je totiž naprosto nepoužitelný.

Dalším extrémem jsou faky. Nemám rády faky, obzvlášť těch nejluxusnějších značek typu Vuitton, Chanel, Prada. Většinou jsou to hnusné napodobeniny, které nesahají originálu ani po kotníky. Samozřejmě se musí nějak pekelně zkombinovat, aby to bylo dostatečně děsivé pro okolí a každý hned věděl, že někdo nemá soudnost.

Nejvíce mě ale rozesmála napodobenina jednoho parfému, právě už zmiňované Prady.
Stálo na něm velkým písmem PRAVDA :D
Že by to mělo nějaké zajímavé účinky na pravdomluvnost?
 Toho by se dalo zneužít jako zbraně hromadného ničení XD

8 komentářů:

  1. Úplně souhlasím se článkem. Taky jsem nikdy nepochopila, proč mají tito "zazobanci" potřebu všem dokazovat, že na ty rádoby značkové věci mají. Věci jsou to absolutně bez nápadu a značka bývá vidět na kilometry daleko. No a faky? O těch ani nemluvím, raději si přiznám, že na to nikdy mít nebudu, než abych si na něco hrála. Zlaté seconhandy :) Většina věcí originálních a když se trošku přešijou a poupraví, tak jedinečných :)

    OdpovědětVymazat
  2. Oni to všem ukazují, aby zloději věděli kam zajít a nás normální pracující nechali být. XD

    OdpovědětVymazat
  3. Pravda, taky nemám tohle značkošílenství ráda. Sama jsem vychována k skromnosti, možná až moc, babičky jsou ze mě i te´d na nervy, protože když s nimi někde jsem nejsem schopná říct, jestli se mi něco líbí nebo jestli něco chci. Osobně značkové věci nepotřebuju, beztak je to všechno z číny. Mám kamaráda, co jezdí po obchodech a prodává jim boty. A dle jeho slov, ty boty,co prodá lidem co vedou tržnici a těm co vedou značkový obchod s botami, jsou často z jedné továrny. Jen ten značkový obchod k tomu hodí přirážku a výsledně je cena třikrát vyšší než jinde.Jediné věci, co chci značkové jsou tašky,ale to jsou značkyala hell bunny, nigtmare before christmase a podobně :D Ale jinak nakupuju spíš v sekáčích, aspoń se mi nemůže stát, že potkám holku, co bude oblečená stejně, jak se stává všem těm značkovým ladys, co dají litr za tílko s nášivkou na boku.

    OdpovědětVymazat
  4. Já si tohoto obvykle nevšímám. Jediní lidi u kterých mi to poutalo pozornost byl náš učitel ještě kdysi na základce, který měl na všem zásadně lacoste krokodýla. Až to bylo divné a navíc v těch svetrech vypadal dost divně. Pak tam ještě byl adidas spolužák. Ten měl tři pruhy dokonce i na brýlích. Evidentně jeho oblíbená značka. Někteří to potom glosovali a tak mu pozděj doma koupili batoh Puma :D
    Dneska toto už ale nepovažuju za kdovíjaké značky. Navíc je tu úměra, že čím větší logo značky, tím levnější ta věc je. Prostý marketingový trik. Chudší člověk chce aby byla značka vidět, aby to vypadalo že má něco lepšího. Bohatý nosí i dražší značky a nějaké pruhy jsou mu šumák.
    Maximálně teďka sleduju takové ty vystylované slečny s vuitonkama. Ovšem, vypadá to na falza, i když jsou krásně vystylované. Jediné lidi co mají fakt orginály jsem viděla asi u mamky v práci :D

    OdpovědětVymazat
  5. Dřív jsem taky byla takový ten neochvějný bojovník proti značkování a všem svým značkami postiženým spolužačkám jsem dávala jasně najevo, co si o tom myslím. Neváhala jsem ani rozpoutat veřejnou debatu na toto téma v některých hodinách. Když mě pak párkrát na SŠ zmlátily a i jinak psychicky terorizovaly, tak jsem toho nechala. Vždyť je to úplně jedno, co si kdo nosí, klidně ať chodí třeba v pytli, já už na hadry nekoukám. Doteď mi zůstalo přesvědčení, že zabývat se módou je vrchol povrchnosti a ty pipinky ze školy mi to jenom potvrdily. Takže to naprosto ignoruji.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Móda mi nepřijde jako povrchní záležitost, pokud do ní člověk promítá svou osobnost a vytváří z pouhého oblečení umělecké dílo. Protože umění už povrch není...a jako pipinka si tedy rozhodně nepřipadám :D

      Vymazat
    2. nemyslela jsem to samozřejmě osobně, každý módou posedlý nemusí být pipinka, ale to přesvědčení už mi asi zůstane. Špatné zkušenosti, prostě.

      Vymazat