sobota 30. června 2012

Okupována potištěnými stránkami

Musím vyklidit polici s učením, protože mi knihy, které před půl rokem nezabíraly ani celou polici, náhle obsadily už třetí z nich.
Učebnice tedy budou muset vyklidit pole a spokojit se s jedinou horní policí (,kterou nakonec stejně budou muset, tak do půlroku opustit). 
Asi si koupím na narozeniny nový stůl se skříňkou, do které si dám věci do školy a celou knihovnu tak uvolním mým milovaným knihám.

Poslední dobou čím dál častěji sahám po klasice. Nechápu, proč ji tolik lidí prodává, když ji musí každý středoškolák přečíst do povinné četby.
No, ale tím líp pro mne, aspoň ušetřím.
Tentokrát slíbení Tři kamarádi a Paní Bovaryová.

Co vy a klasická literatura?

pátek 29. června 2012

Dneska je naposled!

Konečně poslední den školy.
Musím říct, že druhák byl to nejhorší, co jsem v životě zažila (nemyslím učivo, to je mi jedno). Prostě to byl dost nepříjemný rok, který ale nakonec skončil nad očekávání dobře.
Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp.
To mi sedí k dnešnímu dni naprosto přesně.
A že jsem se nasmála hodně! :D

Směju se třeba, když vidím, jak se holky parádí na předávání vysvědčení nebo focení. Najednou se na ně dá dívat a naše škola opravdu vypadá jako gymnázium, ne jako výcvikový tábor pro nadějné pracovnice u dálnice (rým XD).
Jenže v září opět nastoupí do školy a opět jim nezáleží na tom, že vypadají nežensky (nebo až příliš "žensky" jestli rozumíte).
A přitom stačí TAK málo.

Dneska jsem si vydělala solidní obnos a navíc jsem peníze dostala za luxusní vysvědčení. Mám pocit, že budu mít v Praze co utrácet. A to co neutratím půjde na účet, kde to počká do příštího roku. Na Anglii.

Ale teď už k tomu hlavnímu.
Já jsem pro dnešek zvolila něco mezi vílou a utečencem z psychiatrické léčebny:

promiňte, nevěděla jsem, kterou mám vybrat, tak jsem je nechala obě X_X, omlouvám se za stav mého obličeje, je to focené po celém dni v tom strašném parnu (nenávidím tohle podnebí!)

Na sobě mám: 
kytičky ve vlasech: New Look, Coventry,UK 
šaty: sekáč
kraťasy: Primark, Coventry, UK
punčochy: stejně jako předchozí
boty: Ostrava, vietnamci za Futurem
taška: Gate

čtvrtek 28. června 2012

Konec dobrý, všechno dobré...nebo skvělé?

Tak mám tu ještě pár maličkostí, které jsem vám neukázala.
Můj pokoj je celý bílý a mám v něm pouze jeden jediný pro mě důležitý obraz, který ani nevisí na zdi. Jinak to u mně vypadá trochu moc sterilně. A tak jsem se v Londýně dívala po nějakých obrazech - plakátech, abych si to trošku zútulnila, a našla jsem přesně to, co jsem hledala
  • plakát s domy parlamentu a Clock Tower
  • plákát s ilustracemi k Sherlocku Holmesovi
  • pohledy s oblíbenými tématy - SH a Hamlet
  • a vizitka SH, když bych náhodou někdy potřebovala detektivní pomoc :-)

Zítra si jdu pro vysvědčení a začínají prázdniny.
Jak já už jsem to potřebovala :-).
Tak co, jak zítra dopadnete vy?

středa 27. června 2012

Books n´roll

Chtěla jsem ve Stratfordu ušetřit za jídlo, a tak jsem nechala zbytek skupiny v Subwayi a sama šla naproti do knihkupectví-papíráku. 
Ano, je jasné, že jsem to neměla dělat. Obzvlášť pokud jsem nechtěla utrácet.

Vlezla jsem dovnitř a hned mi padlo oko na akci dvě knihy za tři libry. A našla jsem tam Holmese! První dvojce knih už byla vybrána, když jsem natrefila na malou červenou holmesovskou příručku. Už byla moje. Největší radost mi udělala velké kniha, protože je udělaná skvěle (má vevnitř dopisy, co psal Watson Holmesovi a podobně) a byla levná. Zjistila jsem, že knihy v ruce neodnesu, tak jsem si ještě koupila za libru tašku s anglickou vlajkou.
Ušetřila jsem -17£ :D.

Hamleta jsem koupila v obchůdku vedle domu Shakespeara. Chtěla jsem stejný formát jako mám doma v češtině, protože je to poněkud složitější čtení (a čeština pak bude jednoduchá berlička, když nebudu rozumět).

No a mezi tím vším jsem si ještě opatřila dvě knihy přes votočvohoz:
Karlíka a továrnu na čokoládu (po návštěvě Cadbury´s si to nutně musím přečíst) a Francouzskou gramatiku - chci si udělat certifikát (prozatím A2), tak musím makat :-).
Aktuálně ke mne putuje Madam Bovaryová, Tři kamarádi a pár učebnic :D.
Kupovat knihy přes internet je prostě zabiják mého účtu.

Pro zajímavost, knihy, co plánuji přečíst za prázdniny:
 (levý sloupec Holmes {tři česky, tři anglicky}, pravý sloupec od spodu : Holmes-anglicky, Pět neděl v balónu, Obraz Doriana Graye, Nespokojený melancholik Hugh Laurie, Králova řeč, Dobrodružství Huckleberryho Finna, Francouzská gramatika, Hamlet - česky, anglicky, Karlík a továrna na čokoládu, Alenka, Lolita-anglicky)
Tak, jsem zvědavá, kolik toho stihnu :-)

úterý 26. června 2012

Anglický déšť prospívá růstu šatníku

Jedním slovem - PRIMARK.
Co říci víc? Je to asi nejlepší obchod s oblečením, který jsem zatím viděla a navštívila. Je to tam levné, stylové a velké. Jen je lepší si do něj zajít v "menších městech" jako je Birmingham nebo Coventry, protože v Londýně na Oxford Street je nechutně moc lidí, je tam bordel a nedá se tam dýchat (o řadách na kabinky a k pokladně ani nemluvě).
Neměla jsem moc představu o tom, co chci koupit, ale to, co jsem koupila by stejně všechny představy překonalo :D.

1. Silonky za 1 £
Dvoje puntíkované jako dalmatýn, další pleťové s malými tečkami a druhé s růžičkami. Všechny v horní řadě jsou jemné, 20den podle mého. Spodní jsou 80den, bílé (neprůhledné,jupí!), hořčicové a cihlové. V České republice bych za tuhle cenu měla tak 1 a půl silonek, tady jich mám 7!

2. Čelenky a pásky
Čelenky jsou z New looku, dva horní pásky z Primarku, spodní z H&M. (V Británii jsou teď v H&M obří slevy, jsou i v Česku?)

3. Vysoké kraťasy z Primarku
Láska na první pohled! Jsou dokonalé, dost dlouhé (nesnáším novou módu tzv. hotpants, ze kterých leze zadek) a perfektně barevné.

4. Spodní prádlo z Primarku za 1£
Parádní slevy na podprsenky a košilky, ale ty se mi nechtělo zkoušet. Tak jsem pobrala plno kalhotek (i pro sestru), pro sebe spací kraťásky a mintové podkolenky.
5. Nákup v Charity shopu
V uličce ve Stratfordu jsem natrefila na charita obchůdek a hned jsem tam pár liber nechala. Omluvte to, že je triko tak pomačkané - měla jsem ho na sobě :D


A sukýnka, ze které udělám šaty :-)
6. Sukně krátko-dlouhá průhledná
Jediná věc, po které jsem se systematicky dívala. Nakonec jsem ji sehnala za 10 £. Dnes jsem ji měla na sobě a je skvělá. Dream item koupen! :-)

pondělí 25. června 2012

Šňůrkovo-fazolový bláznivý pobyt

Angličané jsou divní, tvrdila to i naše anglická učitelka.
Nemohu než souhlasit.
Jsou "weird", ale mám je ráda.

 Moc jsem nefotila. Nerada koukám na svět přes objektiv. Dokonce ani nemám sólo fotku z Londýna. Prostě se radši dívám 3D než 2D. Tohle je mé oblíbené Westminster Abbey. (Žádná umělecká fotka, spíš faktická, abych měla, co ukázat rodince)


Nebudu popisovat celý týden, vyberu jen to nejzajímavější :D
  • nesnáším Němce. Na benzině při zastávkách mě vždycky "okradli" jen kvůli tomu, že jsem jim nerozuměla a oni nebyli schopni mluvit anglicky
  •  při první zastávce na anglické půdě jsem si šla koupit do Marks&Spencer svůj oblíbený ananas, jenže mi přeplo na blbý jazyk a začla jsem s pokladním mluvit francouzky. Ptal se mne, zda jsem Francouzka (konečně mi došlo, že jsem špatně "naladěná"), tak jsem mu řekla, že jsem z Česka. "Tak proč mluvíš francouzky? Já jsem z Polska", řekl ne doslova klučina za pokladnou a začal se mnou mluvit polsky. Krize! Jsem ostuda, ale polsky vůbec nerozumím :D Tak jsem jen s úsměvem kývala hlavou XD
  • Angličané jsou šňůrkoví národ - rožínají šňůrkou, splachují šňůrkou i sprchu pouští šňůrkou. Stála jsem první den ve škole obrovskou frontu na záchod. Už jsem opravdu potřebovala, tak jsem vletěla na záchod pro postižené. Chci spláchnout, vidím šňůrku - zatáhnu šňůrku - ALARM. Na škole právě probíhaly zkoušky a najednou houkala kompletně celá. Kvůli mně. Přiběhla paní, tak jsem jí vysvětlila, že to byla nehoda. Za chvíli přiběhl černoch, kterému jsem to taky musela vysvětlit. No, trochu trapas :D, blbé šňůrky.
  • Angličtí muži jsou nesnesitelně krásní!
  • Má účtenka z Primarku (obchodní dům s oblečením) je dlouhá jako cesta přes Německo.
  • Angličané jsou zvyklí jíst jako prasata (a většina žen tam tak vypadá). Většinou jsme hladověli celý den a pak se přejedli na večeři. Také mají zvláštní kombinace typu pizza a fazole, rizoto a klobása.
  • Stratford je nádherné město! Kouzelné. Našla jsem tam i pár charity shopů a hlavně jsem tam utratila hodně peněz v knihkupectví :D
  • Hrad Warwick mě očaroval. Tam by byly tak krásné lolita srazy!
  • V Londýně jsem i přes výslovný zákaz chodila sama, protože jsem měla své plány a neznám nikoho, kdo by dobrovolně vylezl celou Baker street :D (pro neznalé - je to kus a bydlí tam Holmes!)
  • Poprvé jsem byla v čínské restauraci "sněz, co můžeš" a pak jsem se skoro neunesla aneb co se stane, když se člověk po týdnu pořádně nají XD
  • v Londýně jsem zkoušela nádherné lolita šaty, na které jsem dostala 20 liber slevu, protože jsem "nice and cute XD", jenže i tak byly nesnesitelně drahé. Nejlepší ovšem bylo, když se mě prodavač zeptal, zda  jsem vdaná (nosím zlatý prstýnek na levé ruce). Tak jsem mu řekla, že ne a on velmi spokojeně "good for me!"
  • ve čtvrti Soho jsem potkala sraz fanoušků komixů, dost divní kluci :D
  • procházela jsem čtvrtí s látkami (můj bože, kdybych to nemusela 5 hodin tahat v ruce, tak si tam nakoupím na rok dopředu), ale taky jsem natrefila na sexshop-bordel čtvrť XD
  • U Leicester Square je manga shop, pěkný a maličký :-)
  • lidé jsou nevděční a pořád si stěžují, opravdu nepotřebuji dvacetkrát za hodinu slyšet, že je to nebaví, že se jim blbě sedí nebo, že mají hlad. V tomto opravdu platí jednou a dost. Navíc jsem měla dost často pocit, že děcka spíš ocení nákupní centrum než muzeum nebo nějakou historickou památku. Primark byl cool, vše ostatní byla nuda, trapas a podobně. Měla jsem chuť jim vyliskat, ale nakonec jsem jen mlčela, myslela si svoje a vždy, když jsem mohla být sama, jsem sama byla. A bylo mi krásně.

  •  Závěr je jasný "I am antisocial big-headed bitch! :D"

sobota 16. června 2012

Čas na radost


Za hodinu odjíždím.
Skoro jsem zapomněla ručník.
Snad je to to jediné, co jsem nesbalila.
Klopím do sebe kafe, abych byla v pohodě.
Udělala jsem si dobré cestovní jídlo, abych přežila.
A venku je na padnutí.

Takže mějte se krásně.
Já si jdu užívat zasloužené dovolené. Po tom všem, co se letos stalo, je to opravdu to jediné, co mi může vynahradit všechy strasti.
Nakonec se jen potrvdilo, že boží mlýny melou pomalu ale jistě, že na každou svini se vaří voda a že každý má to, co si zaslouží.
A proto dnes odjíždím do Anglie a všechno nechávám za sebou.
Adieu.............i když spíš Kiss&Bye
Yours R.

pátek 15. června 2012

Výprodej se na nic neptá

Dnes jsem už celý den nervní a pokouší se o mně cestovní horečka. Ušla jsem přes 10km, protože jsem musela jít koupit lázeňské oplatky do vedlejšího města a taky jsem potřebovala dokoupit pár nezbytností.
Myslela jsem, že to zvládnu bez Kinedrilu, ale když jsem si představila 24 hodin v autobuse, tak se mi udělalo blbě z fleku a tak jsem se pro něj radši stavila. Taky jsem si opatřila skládací deštník, protože se už těším na chladné anglické počasí (dneska je venku přímo děsně X_X)
A pak jdu kolem sekáče, kde se vše vyprodává za třicet, protože ho ruší. No, sice nás tam paní skoro zamkla, protože jsme jaksi nerespektovali zavírací dobu, ale když člověk musí, tak musí.

Oversized svetr NEXT, původně 32 liber (WOW)
 Šaty z NEXT, konečně jsem našla to, co jsem hledala. Naprosto vílí kousek :-)
 A u Vietnamců mi slevnili svetr, na který už se dívám měsíce :D Šťastný den!

 Jdu balit. Už teď vidím, že to do toho kufru nemůže nikdy vejít. Hlásí mi "Chyba, překročení kapacity, zkuste to znovu."
 Tak to jdu přeskládat, uvidíme :-)

čtvrtek 14. června 2012

Západní vítr a déšť

 Zítra mě čeká poslední den ve škole.
Už začínám řešit, co nemám do Anglie a zjišťuji, že nemám nic. Tak jsem šla nakupovat. Ehm, když se na to tak koukám, tak jsem to asi docela přehnala :D. 
I když finančně to vyšlo hezky :-)

Placky z Votočvohoz, vyšly mě velice levně a jsem s nimi naprosto spokojená :-)
 Retro triko z F&F, samozřejmě ze secondhandu. Je velmi letní, úplně z něj cítím moře :-)
 Mám ráda oversized trika. Tohle je naprosto mega ultra veliké, ale vypadá krásně. Je z lehkého materiálu, takže se bude hodit, až bude 30 stupňů.
 Šaty z lehkého úpletu, jsou příjemné a mám pocit, že opticky zeštíhlují XD
 Vysněný kabátek, který jsem si vyhrabala v sekáči! Je úžasný, už se těším, až ho vyvětrám v Anglii.
 A pohodlné krajkové boty z Deichmannu. Měla jsem je v bílé, ale nebyla to moc šťastná volba- zažírala se do nich špína. Tyhle snad vydrží déle :D
A venku je pořád pod mrakem a každou chvíli prší. Asi proto, abych nezažila po příjezdu do VB teplotní šok :D

středa 13. června 2012

Odpočítávání ke startu

Vážení přátelé,
přežila jsem!
Ani nám moc nepršelo, takže jsme si to celkem užili. Večer jsme opékali buřty a zpívali písničky za doprovodu spolužákovy kytary. Naprosto jsem se hlasově vyblbla :D Spala jsem krásné čtyři hodinky a byla jsem jako rybička. Což se nedá říci o dnečním ránu, kdy jsem se z postele nemohla vyhrabat :D

Už v sobotu odjíždím do Anglie a tak už nadšeně odpočítávám hodiny :D

Dnes jsem si šla na poštu pro Lolitu od Nabokova. Prodávající zapomněla uvést, že je kniha v angličtině(!), ale nakonec jsem ráda, že to není třeba německy nebo čínsky, to už bych opravdu nedala. Aspoň si zlepším znalost jazyka :D
Tílko jsem koupila za drobáky v sekáči. Je zlaté, nějak jsem si tu barvu oblíbila. Parádní na ní je to, že jí nosí málo lidí, takže na mě vždycky počká :D
A prázdniny se blíží.
 Takže jaké máte plány?
Já budu týden či dva v Praze, pak pojedu jako každý rok na Keltskou noc. Někdy v sprnu budu asi stanovat na jižní Moravě. Zbytek času budu trávit na bazéně, s přáteli, nebo šitím :-) A taky budu srazovat!

neděle 10. června 2012

Kapka vody

Pršelo, byla tma a já chtěla jít do lázní pro oplatky, abych měla čím obdarovat svou rodinku v Anglii. Nakonec jsem si to ale rozmyslela, protože začly padat trakaře!
Omlouvám se za kvalitu fotek, nebylo dostatečné světlo :-)

Co mám na sobě?
Korále: zděděné, triko-body: Kik, sukně: Porcelain Doll z CC, spodnice:handmade, boty: Humanic

zase nenamalovaná, nějak jsem vnitřně tušila, že nikam nepůjdu

V tuhle chvíli už jsem připravena k odjezdu na školní výlet :D.Uvařila jsem si kuskus na oběd a vypadám jak terenní průzkumník. 
Připadám si drsně v těch pohorkách. Třeba mě někdo i vyfotí a vy mě pak uvidíte v plné polní XD
Mějte se tu hezky a pokud se nerozpustím, tak se zítra vrátím,
Vaše R.

O "komárech" a lidech

Nic není černobílé.
Čas od času vyplňuji nějaký strašně anonymní dotazník, který se zaměřuje na šikanu. Miluji otázku "Setkal jste se někdy v život se šikanou?" V jakém bláhovém duhovém světě by žil člověk, který by upřímně napsal, že ne.
Pochybuji o tom, že někdo takový existuje.
Šikana je rozšířený fenomén mezi dětmi, obzvlášť na základní škole. Tihle skřeti, jak už jim říkám jako "starší agentka", jsou většinou neobyčejně krutí ve svém počínání.

Zažila jsem šikanu od různých skupin lidí. Mluvím jako zasvěcenec do všemožného ubližování. Moc dobře vím, jaké to je, když proti vám stojí každý.
V té době bych dala cokoliv za to, aby se mi to nedělo.
Teď bych se ani za nic nevzdala té zkušenosti.
Co tě nezabije, to tě posílí.

Chtít nějakým způsobem zamezit šikaně je blbost!
Nejen, že je to nemožné, ale taky je to podle mého nezdravé. Je to stejné jako přehnaná hygiena. Malý človíček si zvykne na všechno sterilní a pak když potká bacila, tak skoro umře. Za to dítě, které bylo vychováno v přirozeném prostředí je mnohem odolnější.
Je mnohem lepší, když se člověk naučí bránit v brzkém věku, než když ho pak začne buzerovat šéf a on se z toho zhroutí, protože do té doby na něj byli přece všichni hodní a milí.
Je mnohem lepší obrečet malé problémky s vrstevníky, než se pak divit, co lidi dokážou.
Je mnohem lepší, když se člověk zocelí.
V tomto platí, čím dřív, tím líp.

Takže drazí šikanéři, dělejte to dál a dělejte to se svým zvrhlým zapálením. Jste srabíci a někdo by vás měl přerazit vejpůl, ale nebojím se toho, že by na vás nedošlo. Na každou svini se vaří voda.

Drazí šikanovaní, ten idiot, co si myslí, že je lepší než vy, si nezaslouží vaše slzy ani pocit ponížení. Ukažte mu, že jste výš než on a koukněte se mu do očí. Usmějte se. Nenechte se zahnat do kouta. Máte na to vzdorovat!

Drazí přátelé šikanovaných, buďte oporou svému příteli, pomozte mu vzchopit se, ale nikdy nejednejte místo něj. I když jste silnější a násilníka byste rozmáčli mezi prsty, pomsta problém neřeší a zlo vyvolá jen další zlo.

Drazí přátelé šikanérů, prosím vás, dejte svému kamarádovi přímý úder do obličeje a doufejte, že si to vezme jako správný chlap/žena a rozsvítí se mu.
Pokud ne, tak je to v pohodě, asi už s vámi stejně nebude mluvit.
Takoví lidé za přátelství nestojí.

Ale i takoví jsou na světě potřeba.
Jako komáři. Komáři nás otravují, sají nám krev a roznášejí nepříjemné choroby. Ale kdyby nebyli, plno zvířat by nemělo co jíst. Potravní řetězec, to je jejich význam.
Význam šikanérů je zocelit. Jsou nám odporní a možná bychom je v jistých chvílích velmi rádi viděli na skřipci.
Ale nakonec nám dělají službu.
Stejně jako komáři.

I když komáry mám asi radši.

sobota 9. června 2012

Mám ráda českou lolitu

K tomuto tématu mne inspirovalo prohlášení na jednom fóru na votočvohoz, kde slečna zmínila, že Češky lolitu prostě neumí a vypadají v ní směšně.
Musím více než nesouhlasit.

Když vidím fotky ze zahraničí, tak jde poznat, že hrají jinou ligu. Ale rozhodně bych nikdy netvrdila, že lepší. Při pohledu na fotku ze srazu např. v Německu uvidíte zprava doleva potisky, drahé classic šaty a podobně. A já osobně mám pocit, že je to sice krásné, dokonalé, naprosto matchy matchy, ale totálně a k smrti nudné.
V lolitě se musí dodržovat nějaká pravidla, ale pokud se opravdu neustále dokonale dodržují všechna, tak lolitky vypadají, jako nakreslené přes kopírák. Jsou nádherné, ale stejné. Neosobité.

Pro mě samotnou je true lolita moc o pravidlech a málo o kreativitě, a proto mi možná přijde, že to Češkám jde. Proto mě naše komunita baví. I když třeba není úplně "true".

Protože jsou to originály a i když to občas každému ujede, tak se tu najde mnoho skvělých lolitek.
Uvedu pár příkladů:
Mám opravdu ráda styl slečny Anasis. Přijde mi naprosto vílovitá a má nádherný obličej....
Kůzle je prostě Kůzle, její kombinace mě překvapují, ale většinou se mi líbí.
http://a5.sphotos.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-ash3/547252_3096983834626_1565036847_32076981_2106042340_n.jpg

Tenshi je outfitový genius! Může si na sebe vzít cokoliv, ale lolitě je nedostižná.
Je tu ještě plno krásných slečen, ale tyhle tři mě napadly jako první, když jsem ten příspěvek na VV četla.

V Česku máme skvělé "true" lolitky jako jsou Veni a Pet, máme tu ďábelsky krásnou Taurwen, elegantní Myru, sladkou Rinako a růžovovlasou Yumie a roztomilou Katuku.

To je přeci neskutečná různorodost.
A je plno dalších nezmíněných lolitek, které to dělají moc dobře.
Vždyť se nemáme za co stydět.

Česká lolita sice občas skomírá, ale ještě neumřela.
A neumře. 
Amen.


(pokud by slečnám na fotkách vadilo jejich "použití", tak se prosím ozvěte a já fotky okamžitě odstraním)








pátek 8. června 2012

Otravná normálnost

Líbí se mi ten propastný rozdíl mezi mnou a mými vrstevnicemi.
 Poprvé mi to přišlo vtipné, když jsme měli taneční ještě na základce. Každá holka nakupovala jak šílená nové šaty a učila se chodit na podpatcích. Já se koukla do skříně a dlouze přemýšlela, které z mnoha šatů si vyberu. A pak přišel čas na disko-hiphop-moderna lekci. Holky byly nadšené vytáhly své tílečka s mega výstřihem a džíny.
Já neměla nic vhodného.

 "Slušné" tenisky? Nevedu! Mám jedny na tělák, kterým vždycky okopu špice o antuku a pak jedny na kolo, které okamžitě dodřu. Tenisky použiju max na túru a podobně. Do města? Ani náhodou.
Džíny? Moje nohy trpí, jen to vyslovím. Mám jedny, leze mi z nich zadek, i když jsou vysoké, protože se roztáhly. Kalhoty k ničemu, nejradši bych je dala do charity.
Normální trika? Na této části se pracuje, protože mi jako jediné přijdou jako "perspektivní".

 Třeba dnes jsem koupila dvě jednoduché tílka, které se dají hezky kombinovat se sukní.

V pondělí jedu na výlet. Dva dny si budu připadat jak totální sedlák :D
Vždycky se cítím opravdu hloupě a nevýrazně, ale je to jenom nezvyk. Pro ostatní vypadám stejně jako všichni. Nuda. Šeď. Myš.
Zas mi nikdo nezastaví na přechodě. To abych si vyšla dřív!

čtvrtek 7. června 2012

Nikdy tě nenechám jít

Musím se s vámi podělit o písničku, která nmi hraje už druhý den v hlavě.
Je to Save the last dance for me od Michela Bublé.
Nejvíce jsem si jí zapamatovala kvůli seriálu Queer as folk, kde na ní Brian a Justin tancovali na plese. Asi bych se na ten seriál měla znovu podívat :D.
Kterou písničku nemůžete dostat z hlavu vy? :-)

středa 6. června 2012

Giveaway

 Pokouším štěstí v giveawayi
TADY
O tyto ceny - v krabičce je pěkná bižuterie, mýdlové růžičky a pleťovou masku.

Držte palce :D

Papírová závislost

Ne, opravdu bych měla přestat kupovat knihy přes internet.
Jednou kvůli tomu zbankrotuji.
Ani nebudu počítat, kolik mě tato záliba stála za poslední měsíc.
Brzo se mi zbortí knihovna a budu mít po srandě :D

Naposledy jsem neodolala a koupila si Královu řeč. Film naprosto zbožňuji a po každé mě dojme. Je to jeden z mých nejoblíbenějších kousků.

  Knihu jsem zatím nečetla, ale velmi se na ní těším. :-)

Pak jsem se stavila do sekáče a za drobné jsem si koupila kytičkované tričko. Zjistila jsem, že žádné pořádně nevlastním a tak si nemám co vzít na výlet :D

Co se kolem mě děje?
  • experimentuji s vařením. Nechodím na oběd do školní jídelny - nesnáším řady a nerada jím to, co mi nechutná. Ale pak jsem občas o hladu. Asi znáte ten pocit, když hladoví dorazíte domů a jediné, co se doma dá jíst je jídlo pro kočku. Z nouze jsem se naučila uvařit jídlo z minima surovin, ale s maximem chuti. Dneska jsem si udělala mexický guláš a sestře jsem udělala kuskus se zeleninou a sýrem. Vaření je prostě relax a hrozně mě baví.
  • mám za sebou poslední důležitou písemku, aspoň doufám!
  • 5 školních dní zbývá do odjezdu do Anglie
  • 2 školní dny do odjezdu na školní výlet do Mostů u Jablunkova
To se hned líp vstává :-)

úterý 5. června 2012

Blbé načasování

Trošku nestíhám.
Zavalily mě povinnosti, které mě míjely, když jsem se léčila doma. Ve škole se finišuje a já si nechci pokazit celoroční práci.
Jsem na sebe ohledně známek hodně přísná a pokud vím, že mám na víc, tak se s málem nespokojím. A jsem tak "namyšlená", že mám podle sebe vždycky na víc.
Mám ráda své jednotvárné, podle všech strašně nudné vysvědčení.
I když vím, že na tom nezáleží.
Ale aspoň si mohu trénovat vůli a dělat i to, co mě nebaví s maximálním nasazením.

Pravda je, že jsem měla celkovou krizi, ale podařilo se mi přežít.
Ale situaci v pondělí popisuje nejvíc písnička...."I don´t like Mondays"
Zítra poslední důležitá písemka a pak už bude jenom blog, šití a přátelé. Jak já se na to těším!
PS: Dostala jsem valentýnku! Mám tak velikou radost.....moc děkuji autorce, snad si to přečte :-)

neděle 3. června 2012

Moje malá manga

Když jsem se s Japonskem před mnoha lety seznamovala, byla jsem nadšená z každé mangy, kterou jsem viděla v obchodě a většinou si ji i odnesla domů.
Nyní jsou knihkupectví mangami doslova zavaleny a už se u nás dokonce vydávají i známé nekonečné mangy typu Naruto.
Moje sbírka už se léty hodně zúžila, protože jsem zjistila, že manga není tak univerzální jako knížka a nemám k ní tak vřelý vztah.

1. Série Shakespeare
Chybí mi Sen noci svatojánské :-(. Možná je to svatokrádež a Will v hrobě rotuje, ale mě to přijde docela dobré. Přiblíží to Shakespeara i těm, kteří by to v knižní podobě odložili po první dvoustraně. Hamleta mám sice radši "původního", ale pokud chci u čtení odpočívat tak sáhnu po jedné z těchto mang.

2. Death note
Nejsem velký fanoušek mangy a anime a j-rock mi neříká už vůbec nic, ale pokud se mi nějaký seriál opravdu líbil, tak to byl Death note. Prakticky detektivka s zajímavými hlavními postavami (fandila jsem L, což se ode mě dá čekat XD). Koupila jsem si jen první díl a do dalších investovat neplánuji. I když...pokud bych měla volné peníze :-)
3. Padlý měsíc
Zvláštní knížka plná malých příběhů. Jediná z mých prvních mang, kterou jsem neprodala. Mám k ní nějaký hlubší vztah. Líbí se mi v ní historka o Johance z Arku.

A co vy a manga? Čtete online? Máte jí plnou knihovnu? Nebo vás to nebere? :-)

sobota 2. června 2012

Teplo v Brně

Po pěti měsících v karanténě jsem konečně vyrazila srazovat do Brna. 
Měla být kosa, ale bylo vedro, že se mi ze spodnice kouřilo :D

Pro atmosféru klasická mutace lolity do Reiko stylu. Květované šaty, trčíčí spodnice, pásek a jetý boty XD Takže vlastně žádná lolita.
 (mám nohy až do ....... nebe :D)
 
Pár postřehů:
  • bubble tea je strašně sladký, ale parádní (a prodává ho Katuka! XD)
  • indiánská polévka se nedá jíst normálně, čekám hejta za prasečí způsoby :D
  • chlapi jsou stejní bez ohledu na věk nebo místo bydliště, ale my už víme, jak na ně
  • lituju fotografa, který vypráskal několik paměťovek na modelku, co uměla jedinou pózu
  • holubi se umí líbat a rozmnožují se velice krátce
  • punk´s not dead
  •  kafe je skvělá droga, Gibbs ví, proč ho pije :D
  • mám obří nohu a nevejdu do nádherný lodiček od Vietnamců
  • kuře a ředkev se v sushi baru dají snadno zaměnit
  • příště bude bazénový sraz! :D

pátek 1. června 2012

Začátek konce

Mamka zjistila, že se u nás bude rušit anglický second hand a tak mi při volné chvíli koupila ve slevě šaty a triko. Zbožňuji tyhle překvapení, mamka totiž přesně ví, co mám ráda.

  • květinové šaty s volnými zády - jsou skvělé, vzdušné a roztomilé
  •  triko s maskotem olympiády v Londýně - nejsem sportovní fanda, ale letošní maskoti jsou super! Beru si ho sebou do Anglie pro případ, že bude nějaká akční zábava :-)
  • Knížky - Obraz Doriana Graye z roku 1948 a Nespokojený melancholik. Z obou knih jsem nadšená. Už aby byly prázdniny a já si mohla celou mou zásobu, která se čím dál více zvětšuje přečíst.

Takže zítra fičím do Brna na sraz. Moc se na holky těším. Bude to fajn být konečně mezi normálníma lidma :-) Slibuju outfitový post.


Tak a teď se jdu koukat na NCIS, nějak jsem tomu Gibbsovi propadla. :D